Moře, slunce a sůl z Bali

Na východním pobřeží Bali, v klidném Amedu, kde se moře potkává s černým pískem, se stále ještě drží jedno staré řemeslo – ruční sběr mořské soli. Není to žádná turistická atrakce, ale každodenní dřina místních, kteří s pokorou nosí vodu z oceánu a nechávají ji sušit na slunci.

Amed na východním pobřeží Bali je oblíbeným cílem cestovatelů, kteří sem míří za potápěním, šnorchlováním a klidnou atmosférou. Ale kromě korálových útesů a výhledu na sopku Agung tu najdete i něco méně známého – tradiční těžbu mořské soli.

Kokosové žlaby: Sušení v žlabech z kokosového dřeva jemně ovlivňuje chuť krystalů a působí jako přirozená „forma“ odolná proti slané vodě i tropickému slunci.

Minerálně bohatá: Nerafinovaná sůl z Amedu si díky šetrnému zpracování zachovává stopová množství draslíku, hořčíku a vápníku. Má plnější chuť, takže jí stačí menší množství – a bez přidaných chemikálií.

Brzy ráno uvidíte místní, jak s bambusovými tyčemi přes rameno nosí mořskou vodu na písčitá pole. Bez strojů, bez chemie – jen slunce, černý vulkanický písek a trpělivost. Voda se vsákne do písku, odkud se získá slaná esence, a ta se pak nechává odpařovat v mělkých žlabech vydlabaných z kokosového dřeva. Dřevo z kokosových palem je v oblasti hojné, odolává vlhkosti i horku a místní jej používají beze zbytku – další důkaz, jak pevně tu lidé žijí v souladu s přírodou. Po pár dnech zůstávají třpytivé krystalky – čistá, ručně sbíraná mořská sůl.

Je to náročná a pomalá práce, ale ukazuje, jak jsou na Bali stále zakořeněné tradice, které se udržují i v moderním světě.

Sůl z Amedu stojí jen pár korun, ale jako dárek z Bali má skutečnou hodnotu – je přírodní, poctivá a nese v sobě kus místní kultury.
Až si doma posypeš jídlo touto solí, ucítíš v ní nejen chuť oceánu, ale i vůni Bali. Je to malý kousek ostrova, který si můžeš přinést domů – a každá špetka ti připomene, jak krásně jednoduché věci mohou být.