Blog

Severní část třetího největšího ostrova na světě – Sabah / Borneo

  • 25 srpna 2019
  • Blog

Blog Článek

Kota Kinabalu, místní říkají jen „Kej Kej“, je hlavní město státu Sabah na ostrově Borneo a díky své blízkosti deštného pralesa, tropickým ostrovům, písečným plážím, navíc ještě s dominantou velehory Kinabalu, je jedním z nejzajímavějších měst celého malajského Bornea.
O pravdivosti tohoto tvrzení jsem měl to štěstí se na vlastní kůži sám přesvědčit.

Přístav a nábřeží jako z dobrodružných filmů

Podél severního pobřežní části města se nachází předlouhý rybí trh, kde se na hlavním přístavním molu už od časného rána kšeftuje právě hlavně s čerstvými mořskými úlovky, kterých je tady fakt moře :-). Nikde jinde jsem neviděl takový množství druhů mořskejch potvor. Přímo od rybářů tady do svých gastro podniků nakupují hlavně místní podnikatelé, křičí se, smlouvá se, a vše je přirozeně nasáklé rybinou. Viděl jsem tu chlápka, kterej si odvážel obrovskou rybu na stavebním kolečku, kde zadní dlouhá ploutev přečnívala kolečko snad o další metr a půl.

Kousek opodál, na kryté dlouhé tržnici, se dopoledne postupně začínají otvírat jednoduché chatrné obchůdky s dřevěnou konstrukcí a prodejními pulty, kde jsou hlavním zbožím sic zase povětšinou ryby, ale tentokrát sušené, slané, obalené v chilli, a dokonce i nasladko, fakt neskutečnej výběr. K ochutnání jsou tu i sušené krevety nasladko i naslano, prostě fantazie! Večer se pak dlouhá část tržiště promění na unikátní FOOD MARKET, ve stáncích jsou v nabídce veškeré mořské pochutiny, vše co si lze jen představit. Nechybí tu samozřejmě ani pestrý mix prodejců různých drinků a barevných bubble čajů, které vám prodají v igelitovém sáčku s brčkem, jak už je v Asii zvykem. Co by byl takový trh bez prodejců banánů, durianu, kokosů a jiného exotického ovoce, tak ani tady tohle samosebou nechybí a vaše oči nebudu stíhat sledovat tu barevnou nádheru.

Předlouhý rybí trh v Kota Kinabalu, ty červený rybky z velkejma očima jsou „Redfish„, jsou dost podobný rybce „Red Sniper“

Nábřeží blíže k městu je už více turistické a je poseté restauracemi a nočními bary, z nichž v několika duní ve večerních hodinách živá multikulti muzika. Posezení u malého stolku u jedné z těchto restaurací (a lahví piva), pro mě bylo nezapomenutelným zážitkem. Byl čas soumraku a právě zapadající malajské slunce se mě asi rozhodlo ohromit, malebným způsobem totiž po hladině v zálivu rozprsklo své barevné paprsky, ten pohled byl dechberoucí.
FOTKA PRÁVĚ ODSUD » 🙂

Ještě než odsud zmizíme, tak krátce o městě KK: Během britského koloniálního období bylo město známé jako Jesselton. Z té doby se tu mnoho nedochovalo, za zmínku určitě stojí krásné věžní hodiny (obrázek), které ,,přežily“ druhou světovou válku i zemětřesení – naposledy se to tady otřáslo v roce 2015. Ve městě nechybí, jako v žádném malajském větším městě, obchodní čínská čtvrť, tady nazvaná Gaya Street. Co se týká místních obyvatel, je to velký mix Číňanů, domorodých Kadazanů a Malajců, ke kterým patří jen v oblasti Sabah ještě dalších asi 30 různých etnických skupin.

Mount Kinabalu, nejvyšší vrchol celé Malajsie.

Mount Kinabalu
Mocný Mount Kinabalu
Atkinson Clock Tower
Věžní hodiny Atkinson Clock Tower

Kota Kinabalu je také bránou do území jedné z nejvyšších hor v jihovýchodní Asii, Mount Kinabalu. Posvátná hora nedaleko města je zároveň nejvyšší horou celé Malajsie a cesta odsud směrem k hoře stoupá a klikatí se podél okrajů hlubokých roklí se svěžími džunglemi divoké bornejské přírody. Pokud můžete vydejte se vlastní dopravou, já jsem zvolil pro tyto účely městský automobil Perodua Viva vyráběný místní, tedy malajskou automobilkou a i když v kopcích sotva „lapal po dechu“, byla to myslím dobrá volba; mohl jsem zastavit kde si mi zlíbí a v klídku se kochat okolní exotikou národního parku Kinabalu.

Tajemný kmen a „uctívané místo mrtvých“.

Cíl mé cesty byl Kundasang, nejbližší město k hoře Kinabalu s panoramatickým výhledem na hornaté okolí. Místo je známé také rozmanitým trhem s čerstvou zeleninou, jahodami, houbami, medem… a spoustou domácích specialit (viz fotky dole).

Tři dny jsem si pak lebedil ve dřevěné chatrči na kraji světa a přes den prozkoumával autem i pěšky celé údolí. Tajemný kmen „Kadazan Dusun“, jehož potomky jsem potkával právě tady v Kundasangu věří, že duchové jejich předků přebývají na vrcholu hory Kinabalu. Vědom si těchto místních legend a vida tu fantastickou scénu okolo, často se mi až tajil dech, …prožil jsem tady pod horou opravdu nevšední čas.

Celý Kinabalu park se svými masožravkami, orchidejemi a obrovskou plochou hustého deštného pralesa, je prý jedním z nejdůležitějších biologických míst na světě. Pro mě je ale zcela jistě jedním z nejzajímavějších míst, které jsem měl to štěstí navštívit.

Copright 2019 | DH webdesign | www.d-h.cz